Insolvence
Zákon č. 182/2006 Sb. o úpadku a způsobech jeho řešení, nebo-li také insolvenční zákon, který vstoupil v platnost 9. 5. 2006 a nabyl účinnosti 1. 1. 2008 upravuje řešení úpadku a hrozícího úpadku dlužníka soudním řízením. Účelem tohoto řízení je poměrné uspokojení všech dlužníkových věřitelů, kteří jsou dlužníkovým úpadkem dotčeni. Jde tedy o uspořádání majetkových poměrů všech dotyčných stran.
Insolvenční řízení probíhá v několika fázích. Zahajuje se podáním insolvenčího návrhu na příslušný soud, tím je poté rozhodnuto o nejvhodnějším způsobu řešení úpadku dlužníka, který je následně za pomoci insolvenčního správce realizován. Řízení je ukončeno po splnění všech zákonných podmínek.
Insolvenční řízení není řízením exekučním, řídí se zcela jinými pravidly, je upraveno odlišným zákonem a po dobu trvání insolvenčního řízení nesmí být na dlužníkův majetek žádné exekuce prováděny.
Od rozhodnutí o úpadku je insolvenční správce nedílnou součástí insolvenčního řízení a toto řízení bez něho nemůže probíhat. Insolvenční správce bývá pro jednotlivé řízení ustanoven ze seznamu insolvenčních správců, který vede Ministerstvo spravedlnosti České republiky.
Způsoby řešení úpadku podle insolvenčního zákona
Konkurz, kterým lze řešit úpadek kteréhokoli dlužníka.
Reorganizace, pokud se jedná o dlužníka, který je podnikatelem.
Oddlužení, kterým lze řešit úpadek fyzických osob nebo právnických osob, které nejsou podle zákona považovány za podnikatele. Dlužník nesmí mít dluhy z podnikání, z této podmínky ovšem existují výjimky.